Blog - krizový management

Dějí se nám tu i horší věci, než je odměňování věrných nohsledů.

V únoru 2020 jsme dělali vstupní analýzu v jedné výrobní firmě na Moravě.

Naše vstupní analýzy většinou nejsou moc příjemné, což je z podstaty věci dáno jejich účelem. Hledáme potenciál ke zlepšení. A pojmenujeme věci, které nefungují.

Po prezentaci takové analýzy je pak reakce klientů v podstatě dvojí:

Krátký komentář k aktuální situaci z pohledu firem, které řídíme.

1. testy odhalují, že nakažených covidem je víc, než by se na první pohled mohlo zdát (v jedné firmě to byl extrém, 29 pozitivních z cca. 80 zaměstnanců), firma samozřejmě okamžitě značně paralyzována

Ministerka financií pred časom povedala, že je našou povinnosťou masívne podporiť ekonomiku. Inými slovami masívne zadĺžiť našu zem. Ktorá doteraz riadne hospodárila, so zanedbateľnými dlhmi a skvelým ratingom. Aké ľahké je ničiť. Čo iní dlhé roky budovali, možno poslať ku dnu počas dvoch rokov.

Často se mě lidé ptají, jak začít podnikat.

V poslední době k tomu přibyla otázka, kdy začít podnikat a zda teď, "v krizi", je rozumné se do něčeho pouštět.

U první otázky bych nasměřoval odpověď k E. Muskovi...

Nejlepší podmínky k podnikání mají ženy v Izraeli

Zvykly jsme si slýchat, jak skvělá země jsme. A velmi často se vztahujeme v porovnání např. k oblíbenému Švýcarsku. Nebo bychom se v rámci benchmarku mohli vztahovat k podobně velkému Izraeli.

Tak pry plasim lidi, kdyz hovorim o tom, jak nesmyslne je statni zadluzovani. A ze zrovna ja bych mel vedet, ze dluh se nemeri v absolutni vysi, ale vzdy vuci necemu.

Asi jsem jen obycejny sedlacky podnikatel. Trebaze vim, jak se pocita statni dluh a vuci cemu se pomeruje (HDP), panuje nejspis naivni predstava... kdo ze zaplati zvysene dluhy statu? Temer vzdy to znamena zvyseni dani nebo tisknuti penez, pricemz ani jedna varianta neni dobra. To uz zajima pramalo vsechny ty zastance masivniho zadluzovani.

Richard je špičkový manažer s desítkami let zkušeností s řízením firem převážně v oblasti strojírenské výroby. Udělali jsme s ním krátký rozhovor. Věříme, že vás inspiruje.

Naše firma FERRUM s.r.o., kterou jsem založil před 30. lety a kterou vlastníme společně s manželkou, je rodinná firma.

Krátká citace:
"Jednoduše jsem byl prototyp kluka, kterého v otázce rodičovství zformoval zábavní průmysl a mediální ideál muže. A takových kluků je čím dál víc. Celkově dnešní zábavní průmysl vychovává opožděné generace mladých mužů. Vrcholem vztahu na obrazovkách je to, že se najdou dva a mají spolu sex. Už tam ale není to, že přivedli na svět třetího. A my to bráníme s tím, že každý máme právo na kariéru, zábavu a cestování. Přitom toužit po založení rodiny a mít děti se s kariérou, zábavou a cestováním dlouhodobě nevylučuje. Jenom je nám to tak prezentováno a my jsme tomu uvěřili."

Je pár "archetypů", jak se firmy řídí a co se uvnitř nich děje. Mění se především kulisy a obličeje. Ne ty "archetypy" řízení. Pak jde o to, najít z toho cestu ven, když #firma nefunguje. Anebo najít up-grade pro rozvoj firmy, když firma funguje.

Senior manažeři byli uznáváni. A dnes? Jakoby neměli tu samou hodnotu co kdysi. Kdo to zavedl? Pokročilý kapitalismus z kolébky svobody, která dnes sama vylévá vaničku i s dítětem?

U nás většinu lidí máme 40+ a dobrá 1/2 z #interim manažerů je 50+

Moje zkušenost?

Nic. Vůbec nic.

Podobné je to s lidmi, kteří se snaží v byznysu něco rozjet, dokázat, vybudovat. Anebo udržet. Pokud vám nehoří srdce, nemáte vizi, je to jako s tou cibulí na pánvi.

Trošku mi to připomíná slova T. A. Edisona: "Naší největší slabinou je rezignace. Nejjistější cestou k úspěchu je vždycky další pokus."

Znají jen dvě polohy:
1. prosadit se mocí,
2. zbavit se všech s jinými názory, aby nemuseli dělat kompromisy, mohli se dostat k ještě větší moci a dělat si bez ohledu na druhé, co sami chtějí. Bez kompromisů, šlapajíc po druhých, kteří mají jiné názory, jiné hodnoty, jiné záměry.

Fáza č.1 - keď som začínal podnikať, kľúčový bol pre mňa predaj. Ak by som nedokázal predať to, čo ponúkam, neexistovalo by žiadne podnikanie.

Jak dlouho už jste v J.I.P. a co vás sem přivedlo?

Téměř tři roky. Někdy v létě 2018 jsem náhodou narazil na článek Jiřího Jemelky a jeho slova… prostě mluvil mi z duše. Takže, když se naskytla možnost spolupráce, neváhal jsem.

Mám jednu lekci od řemeslníka.

Když jsme stavěli dům, moje drahá polovička chtěla co nejvíce baby friendly interiér. Trvala na zaoblených rozích stěn. Profík omítkář, se špičkovými referencemi, kterého jsem měl domluveného dlouho dopředu, trval na hranatých rozích stěn s lištou. A odmítal to udělat jinak.

Šest z nich chodilo do práce, sedmý zůstával doma, vařil a pečoval o dům a své bratry. Když přišlo šest unavených bratří z práce domů, našli dům v pořádku. Bratr je očekával a měl pro ně navařeno chutné jídlo. Všichni z toho měli radost a bratra chválili.

O zpetne vazbe od druhych lidi toho bylo napsano hodne i zde na LI.

Je mnoho ruznych zpetnych vazeb - od kolegu, sefu, podrizenych.

Dve zpetne vazby povazuji za eso a zolika.

Dnes trošku z jiného soudku. Už jsem s tímto tématem narazil i tady na LI, ale jsem nepoučitelný optimista. ?

"Starat se o toho druhýho, jak nejlíp umíš. Co je na tom? Starat se o ženu. Ona se stará o tebe."

Slova z kultovniho slaďáku Seznamte se, Joe Black.

I v této covidové době, a možná zejména proto, že v krizi je vše silnější, vnímám silnou důvěru od našich lidí i od klientů. Trošku jsem nad tím přemýšlel.

Důvěra. Jednoduché slovo. Základ byznysu.

Vzpomněl jsem si na příběh o 2 kravách. Přemýšlím, jak bych dnes na principu dvou krav popsal, co je vlastně kapitalismus. Takže dřív:

Francouzský kapitalismus
Máš 2 krávy. Stávkuješ, protože chceš tři.

V malých a středních firmách často slyšíme dvě opakující se věci:

1. nemáme jasně stanovené kompetence (někdy si to sedá už i několik let... ?)

2. vázne komunikace - máme různé informace, dezinformace, šumy.

Říkám si, kolik problémů by vyřešily jen tyto dva doladěné body.

Pohádka Tři bratři od Svěráka je geniální. Zrovna máme fázi, kdy na ni děcka "čučí furt".

Pro #podnikání skrývá spoustu poučení.

Firmu je možné riadiť všelijako.

Záleží na mnohých faktoroch. Osobnosť zakladateľa/ky, veľkosť firmy, aktuálne výzvy či problémy, ktoré práve rieši, atď.

Každá firma má navyše niečo, čo jej len tak neodoberiete, nech sa snažíte akokoľvek. A to je jej DNA, ktorá sa prejavuje okrem iného aj v spôsobe, akým je riadená.

Túto DNA niekto nazýva firemnou kultúrou, niekto atmosférou, niekde je to "len o pocite".

Většina firem, která má existenční problémy "díky" koronaviru, je měla už dávno před koronavirem. Možná to bylo díky špatnému obchodnímu modelu, díky špatnému řízení, ať už firmy či financí. Možná je tam "x" dalších důvodů. Ale že ty firmy byly v problémech, je každému zasvěcenému na první pohled zřejmé.

Vybudovat, ale i udržet firmu, je kumšt. Myslet si, že to lze zvládnout se všemi lidmi, je naivní. Je to podobné jako si myslet, že jakýkoli muž s jakoukoli ženou vytvoří funkční pár. Školení a rozvoj lidí je fajn. Má význam především ve chvíli, kdy se týká těch správných lidí.

Fungující firma je silně výběrová záležitost.

Není to o miliónech, miliardách, množství zaměstnanců ani množství followers.

Není to o desítkách dalších kritérií, kterými nás očkují reklamní mágové či se snaží svými příběhy demonstrovat tzv. úspěšní.


Chcete příklad skutečného lídra?

Psycholog Jeroným Klimeš hovoří o tom, že muže, kteří se věnují intenzivně svým dětem - výchově, péči o ně, hlídání atd. - v určitý moment ovládne pocit naprostého zmaru. Plyne (snad?) z vědomí, že mají navíc. Ale jsou to dle průzkumu právě tito muži, kteří o mnoho let později prožívají více pocit naplnění ze života, než jiní.

Od moderního muže se kromě jiného tak nějak očekává, že se taky dokáže postarat o domácnost i děti, které mj.zaveze do školy, případně je s nimi doma, ať už na home office či na nemocenské... a pak je tu taky porod.

Chlapi dřív čekali nervózně za dveřma. A čekali, a čekali. Dovnitř směla jen porodní bába.

Markéta Tesařová je kľúčovou osobou v našej firme. Bez nej by nás tu zďaleka nebolo toľko. Urobili sme s ňou krátky rozhovor a veríme, že bude pre vás prínosný.

Sedíme večer u stolu.  Mladší syn si nápadně nárokuje nezvykle velké množství ???. Prý zítra na svačinku.

Dozvídám se, že je to jedna z nejcennějších komodit, které mezi sebou s ??‍⚕️??‍⚕️ ke svačinkám obchodují.

Koukám na něj. A jak to funguje, ptám se.

Pokud nemáte rádi něco, co zavání chlubením, tak prosím dál nečtěte.

2. rok po sobě se držíme kolem 30 firem ročně, které manažersky řídíme pro klienty–majitele firem-coby #executive #interim

Součet tržeb 27 spravovaných firem za rok 2020 přes 2,89 miliardy Kč.

Cože? 
Dívám se na něho. Zjevně to myslí vážně.

Párky? V hlavě vidím šlapací ?‍♂️ přivařené na pult s ohřívačem ... jak jezdím po Ostravě.

Trvalo mi léta, než jsem to pochopil.

Limitem růstu pro živnostníka je jeho přesvědčení, že vše zvládne lépe, než kdokoli jiný. A proto "to" musí udělat jen on sám.

To vede mimo jiné k tomu, že pracuje dlouhé hodiny. Na to, aby zjistil, že se mnohdy sotva uživí. Může makat od rána do noci a stále je to, jakoby chytal vodu rukama.

Měli jsme za sebou perné 2 roky spolupráce, důvěra na maximální úrovni, přátelské vztahy.

A pak se něco pokazilo.

Přizvali mě k výběrovému řízení na vlivnou finanční pozici, se kterou se pojila obrovská moc.

Celé jsem to připravil, zprocesoval a pak tu bylo finále.

Nic není jednostranné. Nejde zobecnit svět korporací ani svět malého a středního podnikání. Přesto pár postřehů, jak je ze zkušeností vnímám.

Včera jsem se zamýšlel, proč mnoho majitelů, propásne ten okamžik, kdy už je vhodné oddělit roli majitele a roli exekutivního manažera.

Tady je k tomu pár myšlenek...

Ono je to psychologicky hodně složitá situace. Hraje tam vliv:

Martin Gallo je větrem ošlehaný manažer, který už dva roky zúročuje svoje letité zkušenosti u nás v J.I.P. Nedávno se mu podařilo firmu našeho klienta dostat z obratu 360 na 650 milionů. Přečtěte si krátký rozhovor s ním. Ten chlap má co říct. ?

Jsou chvíle v podnikání, kdy si to musíte odmakat sami. Nikdo to za vás neudělá. Začínáte od nuly.

Když se daří a firma roste, na spoustu činností a úkolů si najednou můžete dovolit někoho najmout nebo si zaplatit outsourcingem dodavatele.

Pak si uvědomíte, že od určité chvíle nepracujete ve firmě, ale na tom, aby firma rostla. Pracujete NA firmě. Už neřešíte denodenní operativu, ale rozvoj, strategii, systém a to, aby toto vše přitahovalo ty správné lidi. Lidi, které to s vámi bude bavit.